- πυρ-ακτόω
πυρ-ακτόω, = Vorigem; τὰ βέλη πυρακτώσας, Plut. Symp. 1, 6, 2; Strab. 3, 5, 1 im perf. pass., wie D. Sic. 3, 25; Luc. Tox. 55, πυρακτωϑείς. Bei S. Emp. adv. phys. 2, 165 ist πεπυρακτωμένον Ggstz von ἐψυγμένον.
http://www.zeno.org/Pape-1880.