- δυς-πετής
δυς-πετής, ές, schwer fallend, schwer; μαϑεῖν Soph. Ai. 1025; lästig, Hesych. – Adv. δυςπετῶς, Aesch. Prom. 754; Her. 3, 107, in ion. Form δυςπετέως.
http://www.zeno.org/Pape-1880.
δυς-πετής, ές, schwer fallend, schwer; μαϑεῖν Soph. Ai. 1025; lästig, Hesych. – Adv. δυςπετῶς, Aesch. Prom. 754; Her. 3, 107, in ion. Form δυςπετέως.
http://www.zeno.org/Pape-1880.